Lokomotivy uhelné dráhy Zastávka u Brna – Zbýšov u Brna

První lokomotivy na této uhelné dráze byly jak jinak než parní. Vyrobila je „Továrna na stroje c.k. privilegované rakouské Společnosti státní dráhy“. Někdy byl tento podnik nazýván „Haswell“ nebo ještě předtím „Gloggnitz“. Byly to stroje se třemi hnanými nápravami, tehdy ještě bez budky pro strojní četu, pouze se štítem a krátkou stříškou. Lokomotivy se tehdy ještě nazývaly jmény. První měla jméno „Rosice“, druhá „Oslavany“, další „Zbýšov“ a čtvrtá „Brno“. Názvy byly tehdy samozřejmě německé – tedy Rossitz, Zbegschau, Oslawan, Brünn. Byly vyrobeny v letech 1855 – 1857. V roce 1863 k nim přibyla další lokomotiva stejné řady se jménem „Padochau“ (česky Padochov). Jednalo se o lokomotivy brněnsko – rosické uhelné dráhy, které na odbočnou dráhu zajížděly. Jejich některé názvy snad předběhly dobu a mohou naznačovat skutečný záměr o prodloužení tratě až do Oslavan. Deponovány byly v lokomotivním depu v Brně.

Po zřízení pomocné strojní stanice v Zastávce u Brna zde byly deponovány lokomotivy, které byla nasazovány na nákladní dopravě na uhelné dráze. Lokomotivy řady 401.0 byly druhou řadou lokomotiv nasazovaných na odbočné dráze ze Zastávky u Brna do Zbýšova. Byly vyráběny od roku 1868 ve stejné lokomotivce v Rakousku. Na svoji dobu to byly výkonné lokomotivy se čtyřmi hnanými nápravami. Jejich konstrukční rychlost 35 km/h bohatě postačovala. Uhelná dráha byla původně stavěna pro rychlost 25 km/h.

Další lokomotivy, deponované vždy po dvou v pomocné strojové stanici Zastávka u Brna, byly stroje řady 413.0. Tyto byly vyráběné v řadě pruských lokomotivek od roku 1890. Na odbočné dráze do Zbýšova sloužily ještě kolem roku 1955. Řada jich zde byla ponechávána z důvodu ostrého oblouku a stoupání, které začínalo hned od nádraží v Zastávce. Po přeložení tratě v tomto úseku a zploštění oblouku zde byly nasazovány výkonnější lokomotivy.

Stroje 524.0 byly řadou posledních parních lokomotiv na odbočné dráze do Zbýšova. Lokomotivy byla vyráběny v Rakousku, Německu a u nás v První českomoravské továrně na stroje v Libni (ČKD Praha) od roku 1913 v celkovém počtu 144 kusů. Byly to velmi výkonné lokomotivy, které byly schopné utáhnout na rovině vlak o váze 2000 tun. Poslední z těchto lokomotiv dosloužila ve strojové stanici v Zastávce u Brna v roce 1971, poté nastoupily lokomotivy nové generace.

Řada motorových lokomotiv T 458.1 zajišťovala dopravu na odbočné dráze do Zbýšova až do poloviny 90. let minulého století. Byly to stroje se dieselovým spalovacím motorem s elektrickým přenosem výkonu. Vyráběny byly v ČKD Praha od roku 1963 a bylo jich vyrobeno celkem 221 kusů. Pro své jízdní vlastnosti a hlavně charakterický zvuk si vysloužily mezi železničáři přezdívku „Hektor“. Jejich konstrukční rychlost byla 80 km/h, výkon byl 551 kW.

„Malý čmelák“ byla poslední řada lokomotiv, nasazovaných na odbočce do Zbýšova. Lokomotivy byly vyráběny také v lokomotivce ČKD Praha od roku 1977 v počtu 438 kusů. Jsou to lokomotivy motorové s elektrickým přenosem výkonu, s konstrukční rychlostí 90 km/h. Jejich výkon je 926 kW. Tyto lokomotivy můžeme vidět na našich tratích dosud.

Lokomotivy o menších výkonech zpravidla odvážely prázdné vagóny do Zbýšova a zpět vozily vagóny s uhlím. V Zastávce přebíraly zátěž výkonnější lokomotivy. Z parních to byla v posledních letech stroje řady 556.0 („Štokry“). Později se tu vyskytovaly známé červené lokomotivy ruské výroby T 679.1 zvané „Sergej“. Ty odvážely uhlí hlavně do Oslavanské elektrárny v době, kdy byla odstavena lanovka pro déletrvající opravu.

Aby byl výčet lokomotiv na Zbýšovské uhelné dráze úplný, je třeba připomenout malé mašinky, které byly majetkem Rosických uhelných dolů a sloužily k manipulaci s vagóny u dolu Jindřich. Dříve zajížděly s vagóny k dolu Simson, odkud zpět dovážely zátěž k dolu Jindřich. Jednalo se o malé dvounápravové lokomotivky polské výroby LS – 150, motorové s mechanickým přenosem výkonu.

Prameny

  • Kounicko – Ivančicko – Oslavanská dráha ČSD. Provozní oddíl Brno 1980
  • Brněnsko-rosická uhelná dráha. Klub železničářů Brno 1986
  • 140 let trati Brno – Boží Požehnání. 1996
  • 160 let železnic v Brně. České dráhy s.o. 1999
  • Vlastní poznatky

Miroslav Vaněk

 Určeno jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv, překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetne uchovávání v jakýchkoli databázích.

Příspěvek byl publikován v rubrice Historie železnic ČR se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Lokomotivy uhelné dráhy Zastávka u Brna – Zbýšov u Brna

  1. MVANEK napsal:

    Pro objasnění: Lokomotivy T675.1 (Sergeje) dovážely uhlí do Oslavan pouze v úseku Střelice – M. Bránice. V úsecích Zastávka u Brna – Střelice, M. Bránice – Oslavany, neměly tyto lokomotivy přechodnost. Pomýlit však může někoho fotgrafie Sergeje na nádraží v Oslavanech (což není žádná fotomontáž). Byl to pouze jediný, dobře utajený a dnes dávno již promlčený případ. Jízda Sergeje do Oslavan s uhlím se konala tehdy tak torochu proti vůli lokomotivní čety, ale s dobrým koncem. M.V.

Napsat komentář