Novinky v jízdním řádu z pohledu „projížděče tratí“

Nový jízdní řád začal platit v neděli 11. prosince a vlivem přestupného roku bude „datumově“ o jeden den kratší než ten v jiných letech. Nebude tedy končit 9. prosince, ale už 8. prosince 2012. První novinka, a to jistě příjemná, se skrývá hned na tvrdém listě s plánky pražské, brněnské a ostravské sítě ještě před titulní stranou. V tomto grafikonu bude pouze 1 změna JŘ. Je ovšem pravda, že se jedná o počet řádných změn, jelikož jednu mimořádnou máme již za sebou a to doobjednání vlakové dopravy ústeckým krajem na trati 084 (původně byla tato trať bez pravidelné osobní dopravy), což se částečně dotklo i tratě 083 kde jsou 2 páry z těchto vlaků zapracovány. Dále se to týká trati 124, kde bylo přidáno několik vlaků na „ústeckém“ úseku Žatec (resp. Želeč)–Chomutov. V přeshraničním úseku ze Žatce do Lužné resp. Rakovníka jeden a půl párů vlaků o víkendu. JŘ této tratě však platí jen do 31. 1. a dále bude vedení těchto vlaků pokračovat až podle jednání mezi Ústeckým krajem, Středočeským krajem, ČD a SŽDC. Tabulky všech těchto JŘ jsou dostupné na stránkách www.cd.cz spolu s ostatními tabulkami.

Podívejme se tedy co nám tato publikace s pěticí usmívajících se vlakušek a dvojicí průvodčích ČD (kteří vystřídali elektrickou příměstskou jednotku CityElefant) na obálce přináší.

 

V dálkové dopravě se podívá Pendolino na novou zahraniční trať a to na Slovensko do Žiliny. Budou to 2 páry vlaků za týden. Na druhou stranu dojede Pendolino jednou za týden přes Plzeň až do Františkových Lázní, kde bude obracet kolem poledne. Spoj SC 502 Pendolino tak urazí mezi Bohumínem a Františkovými Lázněmi celých 590 km za 6 hodin a 9 minut s nejdelší přestávkou v Praze na hlavním, kde bude stát skoro  hodiny. Opačný směr absolvuje spoj 511 o minutu rychleji a v Praze bude stát jen 9 minut. Ostatní zastávky zvládne s jedno- až dvouminutovým pobytem. Tento spoj (asi jako jediný minimálně v novodobé historii) bude v obou směrech projíždět přes Smíchov bez zastavení.

Taktéž náš druhý „železniční operátor“ provozující dálkové tratě – RegioJet má namířeno do Žiliny a to jedním párem vlaků denně. Jeho žluté vlaky budou mimo Ostravy-Stodolní (kde zastavuje i Pendolino jedoucí na Slovensko) zastavovat ještě na jedné zastávce a to v Ústí nad Orlicí, kde si dopravce k zastavení vybral letos městskou zastávku.

Jako už v minulých letech, ani tomuto JŘ se nevyhnulo zastavování „pravidelné osobní dopravy objednané ministerstvem dopravy, resp. krajem“. V mapce jsou tratě (popř. úseky) na kterých je tato doprava „t. č. zastavena“ označeny tečkovanou čárou a jejich tabulky v knižním jízdním řádu zcela chybí. V souvislosti s tímto zastavováním došlo dokonce ke dvěma přečíslováním tratí. Jsou to tyto úseky:

  • Trať 015 v úseku Heřmanův Městec–Prachovice (8 km). Zůstal zbytek Přelouč–Heřmanův Městec. Heřmanův Městec tak během 2 let klesl z pohledu cestujícího z odbočné stanice přes průběžnou stanicí až na koncovou stanici, když byla loni ukončena doprava na úseku z Chrudimi města a letos do Prachovice.
  • Trať 016 v úseku Borohrádek–Holice (přesah „Pardubické“ trati do Královéhradeckého kraje – 8 km).
  • Trať 024 v úseku Moravský Krumlov–Štíty (přesah „Pardubické“ trati do Olomouckého kraje – 6 km). Zároveň přestává být uveden přeshraniční úsek z Lichkova do Międzylesie. Ten je ale i nadále uváděn v mezinárodní části pod číslem 830.
  • Na celé „mezikrajské“ trati 025 Dolní Lipka–Hanušovice (20 km).

Tři poslední změny jsou zřejmě vyvolány chybějící motivací dotovat z krajských peněz tratě, které nevedou z jednotlivých míst směrem do centra kraje, i když v tomto případě hraje trochu proti tomu fakt, že od tohoto roku se do jednoho integrovaného dopravního systému (zde pod názvem IREDO) kromě Hradeckého kraje dostal i celý Pardubický kraj a dokonce jedna zóna zasahuje i do Štítů (999 – Štíty) a dvě za sebou jdoucí (997 – Malá Morava a 998 – Hanušovice) až do Hanušovic, což je v obou případech v Olomouckém kraji. Tedy celé tratě 016, 024 a 025 jsou z pohledu IDS IREDO „vnitřní“.

Trať 262 v úseku (Třebovice v Č.–) Moravská Třebová–Chornice–Velké Opatovice (–Skalice nad Svitavou) a trať 271 v úseku Chornice–Dzbel (–Prostějov) (26+12 km). Stará čísla zůstala koncovým provozovaným tratím v Jihomoravském kraji (262 ze Skalice nad Svitavou do poslední stanice před krajskou hranicí – Velké Opatovice) a Olomouckém kraji (271 z Prostějova hl. n. do poslední stanice před krajskou hranicí – Dzbel). Naopak provozovaný úsek (zbytek či torzo) v Pardubickém kraji dostal nové číslo 017, které zdědil po neprovozované trati Chrudim město-Heřmanův Městec. Doufejme, že pro tuto trať bude toto číslo šťastnější. Zároveň se s tímto svezlo přečíslování druhé „odbočky“ z „moravské tratě 270“ v Pardubickém kraji a to bývalá trať 272 do Lanškrouna, která nově dostala dříve nepoužité číslo 019.

Navíc měla být zastavena doprava na trati 084 Krásná Lípa/Rumburk–Panský–Mikulášovice dolní nádraží, ale zde byla za 5 minut dvanáct (resp. spíše ve dvanáct) doprava ústeckým krajem doobjednána.

Z pohledu pravidelného cestujícího, i když zde asi nikdo neměl důvod protestovat, byla zrušena i doprava na trati 122 v Praze z hlavního nádraží přes Smíchov severní nástupiště do Žvahova (de jure 9 km, ale fakticky zhruba 4–5 km), jelikož všechny pravidelné vlaky nově končí na zastávce Praha-Smíchov Na knížecí. Ta byla před více než dvěma roky vybudována nejprve pro náhradní vlakovou dopravu za tramvajovou linku, poté tam v minulém grafikonu končily všechny vlaky v pracovní dny, zatímco o víkendech dojížděly na hlavní. Ve stanici Praha-Smíchov severní nástupiště tak nastoupíme pouze do výletních vlaků jedoucích na hlavní nádraží, protože vzhledem ke konfiguraci kolejiště se tomuto místu všechny pravidelné vlaky jedoucí ze zastávky Na knížecí vyhnou.

Dalším takovým úsekem je spojka mimo Žatec na trati 124 resp. 160 (6 km), kudy jezdil v posledních letech jen jediný „pár“ rychlíků Plzeň–Chomutov (první vlak z Chomutova a poslední do Chomutova). Nově jezdí všechny rychlíky přes Žatec. Tato spojka se vytratila tiše bez větší pozornosti „šotoušů“ stejně jako před lety spojka ÚnL západ–ÚnL jih případně spojka z Loun předměstí na Postoloprty. Většině pravidelných cestujících však ani jedna z těchto spojek chybět nebude.

A nakonec: „trať“ PL (což byla obdoba ML v Praze ušitá na míru Plzně, ale byly to v podstatě přímé vlaky jedoucí po trati 170 a 190) již není uváděla jako samostatná traťová tabulka stejné formy jako ostatní (v takovém stavu byla pouze v minulém grafikonu), ale informace o ní jsou zahrnuty na strany 368, 372 a 374. Její vlaky jsou taky zapracovány ve zmíněných tratích 170 a 190. Trať PL neobsahovala žádný úsek, který by nebyl obsluhován jinou tratí a tak zde zanikl jen název.

Dále byly z jízdního řádu vypuštěny některé tratě na kterých skončila doprava již dříve. Jsou to:

Na trati 162 byl vypuštěn úsek Kralovice u Rakovníka–Mladotice (12 km) na kterém byla dlouhodobě náhradní doprava. Dnes je to řešeno autobusovými linkami s poznámkou, že je uznáván tarif ČD. Navíc je uváděno v okolí tratě 160 několik dalších podobných autobusových linek (Plasy–Mladotice–Žihle, Žihle–Blatno u Jesenice, Kralovice–Mladotice).

Trať 193 Dívčice–Netolice (13 km) – doprava zde skončila koncem února 2011 a toto vyškrtnutí je tak jen logickým potvrzením. Naopak sousední trať 192 Číčenice–Týn nad Vltavou, kde končila doprava mimo 1 páru vlaků ke stejnému datu, se udržela a doprava tam opět stoupla – i když ne na takovou úroveň jako před koncem února 2011, ale to je vlastně již starší informace, protože toto navýšení bylo již v rámci 2. změny v červnu 2011.

Trať 243 Moravské Budějovice–Jemnice (21 km) – pravidelná doprava skončila na začátku roku 2011.

Na většině těchto tratí však jezdí nostalgické či výletní vlaky. Tyto jsou uvedeny na konci KJŘ.

 

Naopak jsou stejně jako loni 3 úseky na nichž byla doprava zavedena, resp. obnovena:

Na trati 274 Litovel předměstí–Mladeč (6 km) byl obnoven sezónní provoz o víkendech. Splnily se tak údajné „výmluvy“ kraje z minulého roku, že je doprava ukončena (neobjednána) jen dočasně, protože jsou jeskyně v rekonstrukci a počítá se s opětovným obnovením provozu po otevření jeskyní. Nyní se tedy v tomto případě ukázalo, že se o žádné „výmluvy“ nejednalo, ale o skutečný záměr dočasně neobjednávat tuto sezónní a v podstatě výletní dopravu, pokud zde není příslušný turistický cíl. Trati můžeme jen přát, aby se udržela, byť jen v turistickém provozu, i v dalších letech.

Šotouši budou mít určitě radost ještě z následujících dvou traťových úseků: Zaprvé je na trati 148 v úseku Tršnice–Františkovy Lázně (4 km) obnovena jedním vlakem osobní doprava. Jedná se o vlak s odjezdem ze žst. Tršnice ve 12.17 a příjezdem do žst. Františkovy Lázně ve 12.24.

A na konec: na trati 120 se objevil pár vlaků končících na hlavním nádraží, resp. začínajících tamtéž. Tedy traťový úsek Praha hl. n.–Praha-Bubny (de jure 2 km, skutečná vzdálenost bude však určitě delší; nově projetý úsek pak zásadně kratší – několik set metrů) mimo Praha Masarykovo nádr. Na hlavním tyto vlaky obrací těsně po půlnoci. Evidentně jedou spojkou po Karlínském viaduktu. Takový vlak jezdil naposledy v roce 2005, tedy před zlikvidováním pražské spojovací dráhy z hlavního na Hrabovku. Byl to tehdy vlak Rakovník–Praha hlavní nádraží s příjezdem na hlavní stejně jako dnes, t. j. těsně po půlnoci. Dělal tehdy úvrať na Hrabovce. Dneska to bude zřejmě někde na zhlaví Libně případně na odbočce Balabenka na Holešovické/Vysočanské trati. Což bude možná o nějaký ten metr blíže, ale podle mne trakčně o něco náročnější. Mimochodem vlak bude jistě na jednom z prvních míst pomyslného žebříčku tarifně nejpomalejších vlaků. Tarifní vzdálenost 2 km totiž urazí při jízdě na hlavní za 22 minut, opačně to zvládne „už“ za 19 minut. Tarifní rychlost je tedy 5,45 resp. 6,32 tkm/hod (tarifních km/hod.).

 

Dále v tomto jízdním řádu zaniklo několik stanic/zastávek, ve většině případů již mrtvých (někdy i několik let, ale třeba jen jeden rok). Pro jednoduchost používám výraz zastávka (podle toho, že tam zastavuje vlak) i když se jedná často o stanice. Jsou to tyto:

Na trati 024 zanikla ještě neotevřená zastávka Červená Voda střed na úseku, který zůstal provozován.

Na tratích 114 i 126 vypadla zastávka Louny předměstí. Na trati 114 jezdily již několik let vlaky mimo, na trati 126 zase všechny projížděly.

Na trati 160 zanikla zastávka Kaštice. Tato zastávka zůstávala několik posledních let jako torzo, protože je odbočnou pro trať do Kadaně (původního čísla 164), která je již několik let provozována v jižním úseku jen výletními vlaky. Ty zde zastavují i nadále, ale toto zastavení je pouze v jejich JŘ.

Na trati 195 byla vypuštěna doposud živá zastávka Jenín. Je to jediný případ, kdy byl přeskočen stav „mrtvá zastávka“.

Na trati 238 zanikla jen dva roky mrtvá zastávka Hlinsko-Kouty.

Na trati 278 zanikla již několik let mrtvá zastávka Kunín a místo Nový Jičín zastávka je Šenov u Nového Jičína.

Na trati 300 zanikly zastávky Holubice, Velešovice a Komořany u Vyškova, které byly již několik let mrtvými. Zároveň byla samozřejmě změněna i trasa spojky Blažovice–Holubice na Blažovice–Rousínov, takže ta opticky vzrostla ze 6 na 10 km. Dále (stejně jako loni) bude na zastávce Rousínov a Luleč zastavovat jen jeden pár osobáků (večer z Brna a ráno do Brna). Jinak zde jezdí rychlíky, které tyto zastávky projíždějí. Mimo tyto osobáky zde zastavuje jen silvestrovský „poutní“ rychlík do Bystřice pod Hostýnem na novoroční mši svatou na Hostýně, která se koná přesně na přelomu roku. Stejně jako novoroční rychlík zpátky.

 

A několik zastávek se nově dostalo mezi mrtvé popř. mezi zastávky s minimem zastavujících vlaků případně takovými zůstávají z minulých let:

Na trati 016 je to nově zastávka Tuněchody, sousední již několik let mrtvá zastávka Topol zanikla loni. Doufám, že to není nějaká epidemie a další stanice už zůstanou.

Na trati 032 – nově Bohuslavice nad Úpou.

Na trati 036 zastavují na zastávkách Poseč nad Nisou a Jablonec nad Nisou dolní nádraží jen dva vlaky těsně kolem půlnoci z Liberce a nad ránem dva do Liberce. Na zastávce Vesec u Liberce jen o 3 večerní vlaky více.

Na trati 043 jsou nově mrtvé zastávky Libeč, Křenov.

Na trati 047 je nově mrtvá zastávka Lhota u Trutnova.

Na trati 190 jezdí i letos v úseku Horažďovice předměstí–Strakonice pouze 1 pár osobních vlaků v pracovní dny (do Strakonic přijede před 5.00 a kolem 6.00 jede zpět a to až do Plzně). Jinak zde jezdí rychlíky, které však nezastavují v mezilehlých zastávkách Střelské Hoštice, Dolní Poříčí, Katovice a Pracejovice.

Na společném úseku tratí 240 a 244 Brno–Střelice zastavují i letos v Troubsku při jízdě z Brna jen vlaky vypsané na trati 244 a do Brna jen vlaky tratě 240. Na zastávce Střelice dolní pak naopak. V obou pak zastavuje pouze víkendový vlak do Rapotic jedoucí po půlnoci.

Na trati 261 přestaly zastavovat vlaky v zastávkách Vendolí, Květná, Květná zastávka, Pomezí, Krouna zastávka a Předhradí. Navíc na této trati v pracovní dny zůstaly celoročně pouze vlaky jedoucí od východu (ze Svitav do Pusté Kamenice, některé jen do Poličky nebo do Borové u Poličky). Od západu (ze Žďárce u Skutče do Borové u Poličky) bude jezdit jen 3 a půl páru vlaků s různým omezením, zejména v sezónu o víkendech (jen jeden pár z nich bude jezdit o prázdninách i v pracovní dny). Tedy vyloženě provoz pro turisty.

O zastávkách Rousínov a Luleč na trati 300 jsem se již zmiňoval u zaniklých zastávek.

Na trati 303 zůstává mrtvá zastávka Všetuly. Tato zastávka fungovala naposledy krátkou dobu od 26. 6. do 30. 9. 2006 z důvodu uzávěrky silnice II/432 a s tím související výluky linkové dopravy.

Na trati 311 je nově mrtvá zastávka Břidličná lesy.

 

Došlo i na několik další změn:

Na trati 110 se přejmenovala zastávka Vraný na Vrbičany.

Na trati 122 byl obnoven původní název Praha-Zličín místo Praha-Řepy. Název byl vlastně vrácen už před půl rokem a to ve 2. změně JŘ.

Na trati 126 zůstává neotevření zastávka Janov u Rakovníka.

Na trati 137 byly nově uvedeny zastávky na Německém území až do Chemnitz Hbf.

Na trati 140 zůstává neotevřená zastávka Šabina.

Na trati 170 je vypsána nová „zastávka ode dne vyhlášení“ Kařez s tím, že všechny vlaky, které zatím zastavují na zastávce Zbiroh mají zde poznámku „zastavuje do odvolání“. Evidentně tedy zastávka Kařez má nahradit zastávku Zbiroh. Navíc je od zastávky Kařízek snížena kilometrická hodnota o 1 km.

Na trati 198 zanikla zastávka Strunkovice nad Volyňkou a vznikla místo ní Strunkovice nad Volyňkou obec, která je o 1 km blíž ke Strakonicím.

O přejmenování zastávky Nový Jičín zastávka na trati 278 jsem se již zmiňoval u zaniklých zastávek.

Na trati 317 byla přejmenována zastávka Zábřeh u Hlučína na Dolní Benešov-Zábřeh.

Na trati 320 byl doplněn název zastávka Vendryně o polský ekvivalent: Vendryně (Węndrynia). Zároveň byla přidána „zastávka ode dne vyhlášení“ Třinec-Lyžbice – v tomto případě však bez polského ekvivalentu. Asi v Lyžbici nebydlí dostatečné procento Poláků nebo se dovedou smířit s jen-českým pojmenováním.

Na trati 323 zůstala „zastávka ode dne vyhlášení“ Frenštát pod Radhoštěm město. Zároveň je stejně jako loni mrtvou.

 

Vznik zastávky: To, že zastávky jen nezanikají dokumentuje případ z jižní Moravy. Na trati 241 vznikla nová zastávka Bohušice.

 

Další zajímavosti:

Trať 247 Boří Les–Lednice je stejně jako loni uvedena mezi nostalgickými jízdami i když má číslo. Proto ji v knižním jízdním řádu nehledejte mezi tratěmi 246 a 248.

Na trati 250 jezdí opět ve všední dny několik odpoledních vlaku ve směru jih–sever v úseku Modřice–Brno-Židenice mimo hlavní nádraží.

Jednou úsměvnou změnou je oprava kilometráže na trati 028 Opočno pod Orlickými horami–Dobruška, kde byla konečně opravena zjevná chyba. Z počáteční stanice do zastávky Dobruška-Pulice byla vždy vzdálenost o 1 km delší než z této zastávky do konečné stanice. Opraven byl směr z Dobrušky.

Nakonec bych se od tratí a zastávek vrátil k vlakům. Stejně, jako je občas ukončen provoz na některé trati nebo končí zastavování vlaků na některé zastávce nebo je tato dokonce zrušena, nevyhne se tato neblahá skutečnost ani vlakům.

V první hodině platnosti tohoto JŘ, v neděli 11. 12. 2011, zastavil podle JŘ na Bohumínském nádraží vlak IC 545 Ostravan, a ukončil tam definitivně svou jízdu. Toto jméno se objevilo již v jednom z prvních poválečných jízdních řádů a vydrželo tam bez přerušení (tedy přes 60 let) až do oné osudné noci. Neorientuji se tak dalece ve jménech vlaků, ale podle mého odhadu je to jeden z nejdéle nepřetržitě jezdících vlaků se stejným jménem, i když se mu několikrát změnila kategorie a samozřejmě i číslo vlaku. Čest jeho památce.

David Ziffer

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář