Zrušené zastávky

Zrušené zastávky se nemusí pojit pouze se zrušenými tratěmi. I na provozovaných tratích bychom našli řadu míst, která dnes projedeme bez povšimnutí, zatímco v minulosti zde osobní vlaky zastavovaly pro výstup a nástup cestujících. Řeč je o úředně zrušených zastávkách. Kromě nich existují takové, kde všechny vlaky projíždí a jejich osud je víceméně jasný, ale zatím pro ně není příslušný „papír“. Zrušených zastávek je na naší síti překvapivě velké množství. Napočítáme jich více než 100!

S řadou z nich jsme se již seznámili na stránkách Tuláka v přehledech tratí. Možná si někdo vzpomene na zastávku Přerov v Čechách na trati 073 mezi zastávkami Malé Březno nad Labem a Těchlovice (pro jednoduchost uvedena současná čísla tratí). Kvůli této zastávce, zrušené v roce 1925, nesl známý moravský uzel v první polovině 20. let název Přerov na Moravě.

Mezi další zapomenuté zastávky, zrušené již po první světové válce, patří Rozbělesy (zruš. 1925), umístěné na trati 090 nepříliš vhodně na jižním zhlaví děčínského uzlu, nebo Bludov v Čechách na trati 196 mezi stanicemi Rybník a Horní Dvořiště. Tato zastávka uzavřela svoji existenci již s koncem roku 1920 a možná je tak první zrušenou zastávkou v éře ČSD. Stejně jako v případě Přerova nesla jiná moravská stanice z důvodu odlišení název Bludov na Moravě.

Skutečnou kuriozitu představuje zastávka Šerava na trati 198 mezi stanicemi Lipka a Kubova Huť. Existovala patrně nejkratší dobu ze všech – pouhé dva roky, 1962-64!

Nevšední osud měla také zastávka Hodonín-Zbrod na trati 255 mezi Hodonínem a Mutěnicemi. Ještě jako Zbrod na řadu let z jízdního řádu zmizela, aby zažila zmrtvýchvstání a sloužila dalších deset let, než byla v roce 1972 definitivně zrušena.

Nelehký život měly také příhraniční zastávky, které trpěly přechodným uzavíráním. Po druhé světové válce pro blízkost hranic se staly nežádoucími a možná i zbytečnými. Takovým příkladem je Bukovec na trati 290 mezi stanicí Mikulovice a státní hranicí, či Mühlbach mezi Chebem a hranicí. Posledně jmenovaná je mnohem známější pod názvem Pomezí nad Ohří, jenže ten pochází z pozdější doby, kdy zastávka už nesloužila pro běžné účely a pro dráhaře bylo nemyslitelné si do těchto „zadrátovaných“ míst jen tak zajet.

Název Bukovec je mezi zrušenými zastávkami zastoupen dvakrát. Druhá zastávka toho jména se nacházela na trati 170 v úseku Chrást u Plzně – Plzeň-Doubravka. Ovšem k záměně nemohlo dojít, v dobách souběžné existence se nazývala Zábělá (zruš. 1972).

Potíž s názvy je i u dalších dvou zrušených zastávek. Na zastávce Chotěnov na trati 170 mezi stanicemi Chodová Planá a Mariánské Lázně žádný cestující ani dráhař nemohl vystoupit, prostě proto, že tady žádný vlak nestavěl a tak asi bude lepší uvádět tuto zastávku pod mnohem známějším názvem Mariánské Lázně letiště. Název byl nepochopitelně změněn po druhé světové válce v době, kdy tu už všechny vlaky projížděly.

Totéž se týká zastávky Kadaň město na zrušeném úseku v Kadani, která s tímto názvem po válce už nesloužila, poslední zastavující vlaky ČSD před válkou pamatovaly název Kadaň Nádražní třída. Tato zastávka patrně drží rekord v nejmenší vzdálenosti od sousedního tarifního bodu. Od stanice Kadaň na stejném zrušeném úseku byla vzdálena pouhých asi 400 metrů(!).

Někdy je historie trochu zamotaná, jako v případě zastávky Plotiště nad Labem. Zastávka (a nákladiště), ležící na trati 041 pouhých 0,7 km od Hradce Králové hlavního nádraží, byla původně koncovou stanicí lokálky z Ostroměře a byla zrušena v roce 1928, takže s nynější zastávkou Plotiště nad Labem nemá nic společného.

Zrušená zastávka Hudčice (1972 – tento „rušicí“ rok se objevuje už potřetí) na trati 203, první za stanicí Březnice, se zase může plést se sousední zastávkou Hudčice, která v době souběžné existence nesla pro odlišení název Hudčice zastávka. Současné Hudčice mají také rozmanitější minulost. Bylo zde i nákladiště a dovážel se sem úzkokolejkou kámen z lomu.

Od ostatních se provozně odlišovala Otrokovice zastávka. Ležela sice na dvoukolejné trati, ovšem prakticky byla jednokolejná. Stavěly zde totiž pouze osobní vlaky ve směru Břeclav – Přerov. V opačném směru ani nebyla uvedena v tabulce jízdního řádu. Zároveň patří k těm ne tak dávno zrušeným – v roce 1996.

Raritní záležitost, dvě zrušené zastávky vedle sebe, najdeme například na trati 300 v úseku Brno hl.n. – Chrlice: Brněnské Ivanovice (zruš. 1970) a Holásky (Os staví naposledy 1976).

Pražské zastávky Královské VinohradyHloubětín byly zase zajímavé rozložením na dvou různých tratích. V Hloubětíně zastavovaly i osobní vlaky trati Libeň – Hostivař.

Zastoupení v přehledu mají i tratě-kuriozity, například úzkokolejka Třemešná ve Slezsku – Osoblaha díky zrušené zastávce Ostrá Hora (1972!) v úseku Koberno – Bohušov a elektrizovaná lokálka Rybník – Lipno nad Vltavou s bývalou zastávkou Černý les (zruš. 1955) v úseku Jenín – Rožmberk nad Vltavou.

Máme i případy zastávek, zrušených ne pro zanevření obecenstvem, nýbrž pro výstavbu stanic v jejich místech. Takto postiženými byly Rudolice nad Bílinou (nyní stanice Most) a Selibice (stanice Tvršice, nedávno opuštěná, resp. „uložená ke spánku“).

Do přehledu můžeme zahrnout i zastávku na zrušené trati, která byla zrušena dříve než celá trať. Jedná se o Heřmanice u Německého Jablonného, zrušené ještě dříve (1937), než se z nedalekého městečka stalo Jablonné v Podještědí a samozřejmě jde o trať do Svoru.

Zvláštní případ tvoří zastávky, které existovaly jen za druhé světové války na odtrženém území a našli bychom je tudíž pouze ve válečném „Kursbuchu“. Lichtenau na trati 246 v úseku Boří les – Valtice město, Gmünd Oberschule na zrušeném peážním úseku úzkokolejky v Českých Velenicích a Rattendorf na trati 262 mezi zastávkami Rozstání a Linhartice. Poslední z nich se ještě mihla v jízdním řádu i po válce jako Radkov u Moravské Třebové, avšak nebyla obsluhována a nyní čeká na své zřízení.

Kategorii zrušené osobní dopravy v dosud provozovaných stanicích resp. výhybnách naplňují z těch méně známých například Čekanice (u Tábora na trati 220), kam bylo lze dojet osobním vlakem pouze v letech 1946-49.

Vzpomínky na zrušené zastávky zakončíme stylově na konci abecedy. Posledním písmenem je ž a tudíž dvě zastávky Židovice. Zanikly jak Židovice u Hrobců na trati 090 mezi stanicemi Hrobce a Roudnice nad Labem, tak Židovice u Mostu na trati 123 v úseku Volevčice – Obrnice.

Jaroslav Přibyl, srpen 2006

Příspěvek byl publikován v rubrice Historie železnic ČR. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář